Když klesne úroveň energie na párty, dýdžejové používají jeden trik – pustí nějaký remix. „To všechny okamžitě postaví na nohy.“ Starší lidé poznají původní skladbu a mladší zase přitáhne její novější provedení a přimixovaný nový rytmus,“ říká Lindsey Pollak, odbornice na mileniály a spolupráci většího počtu generací. Tento trik byl prý také inspirací pro název její nejnovější knihy Remix: Jak úspěšně vést lidi několika generací na pracovišti (The Remix: How to Lead and Succeed in the Multigenerational Workplace). „Existují tu i paralely s pracovištěm. Každá generace má jiné zkušenosti a jinou energii a do tohoto mixu přináší jiný talent a vlastnosti.“
Ve svém výzkumu zjistila, že společnosti, které se snažily zaměstnávat i jiné lidi než jen exkluzivní mladé talenty (představte si je jako mladé lidi v mikinách s kapucí hrající v pracovní době ping-pong), dokázaly lépe porozumět klientům a talentovaným lidem z různých generací a také inovovat i řešit problémy. To potvrzují i čísla: Podle studie Randstad Workmonitor z roku 2018 dává 86 % pracovníků po celém světě přednost týmu složenému z lidí různých generací kvůli inovacím a kreativitě. V současnosti je víc příležitostí zaměstnat lidi z různých generací než kdy předtím. V kategorii Američanů starších 65 let pracuje nejvyšší procento lidí za posledních 50 let a stále pracuje víc než čtvrt milionu Američanů starších 85 let.
Jaké generace tvoří pracovní sílu?
Zákazníky a pracovníky tvoří lidé šesti různých generací:
- Tradicionalisté (rok narození 1928–1945): Loajální, formální, hrdí.
- Poválečná generace (rok narození 1946–1964): Zaměřeni sami na sebe, optimističtí, soutěživí.
- Generace 60. let (rok narození 1955–1965): Přizpůsobiví, otevření, rovnováha mezi idealismem a cynismem. Takzvaná mikrogenerace ovlivněná technologickým pokrokem a globalismem 70. a 90. let 20. století.
- Generace X (rok narození 1965–1980): Technologičtí průkopníci, nezávislí, skeptičtí. Nejstarší členové této generace profitovali ze vzkvétající ekonomiky 80. let 20. století. Celou skupinu pak byla postihl krach internetových firem na konci 90. let 20. století.
- Mileniálové (rok narození 1981–1996): Závislí na technologiích, kladou důraz na smysl práce a sebevyjádření, dospívající v době mobilních telefonů a wifi.
- Generace Z (narození od roku 1997): Obezřetní (dospívali v období krize kolem roku 2008, stále mohou mít problémy splácet velké dluhy za studium), různorodí, technologicky zdatní. Nejstarší členové této generace jsou právě na začátku své kariéry.
Pokud porozumíte tomu, že klienti i kolegové mohou pocházet z těchto různých generací, budete si moct vytvořit větší síť profesních i společenských kontaktů.
Pět způsobů, jak přijmout a využít vícegenerační diverzitu na pracovišti
Lindsey Pollak na podporu vícegenerační diverzity a začlenění a také k maximalizaci jejich dopadu nabízí následující způsoby.
1. Nedělejte z věku problém
„Lidem může na jejich věku záležet, obzvlášť při přijímacím pohovoru, který vede někdo mladší, než jsou oni.“ Při přijímacím pohovoru se zdržte komentářů typu „Tuhle práci jsem začal/a dělat dřív, než jste se narodil/a.“ A to bez ohledu na to, jestli jste zájemce o práci, nebo o přijetí zájemce rozhodujete. Člověku sedícímu naproti vás to nebude příjemné a navíc budete hůř hledat, co máte společného. Ano, můžete mít o desítky let víc zkušeností než ten druhý, ale možná oba pocházíte z velmi podobného prostředí. Snažte se hledat věci, které máte společné.
2. Protivný může být každý, bez ohledu na věk
Je lákavé svádět protivné chování toho druhého na jeho věk, například nešikovná vyjádření ve formálních e-mailech nebo volání telefonem místo používání Slacku. Podle Lindsey Pollak jde v těchto případech ale spíš o povahu člověka. „Nepředpokládejte, že někdo své chování nikdy nezmění. Vždycky máte možnost jeho chování buď přijmout, nebo mu poradit nějaké vhodnější řešení, pokud tato osoba vaši práci přímo ovlivňuje .“ Pokud vás trápí třeba způsob vyjadřování vašeho kolegy, zajděte za ním a ukažte mu přednastavené odpovědi u zasílání zpráv na Googlu.
3. Využívejte několik komunikačních toků
Práce s různými generacemi nám také připomíná, že se při práci setkáváme s konkrétními lidmi, říká Lindsey Pollak. Zkuste si představit víc způsobů, jakými můžete své sdělení předat. Někdo reaguje na sociální sítě, někomu se víc líbí podcasty nebo YouTube, jiní lidé zase dávají přednost e-mailům či online komunikaci. „Nejde o to posílat lidem starším 50 let jen e-maily. Zkuste jen pamatovat na to, že ne každý chce informace dostávat stejným způsobem jako vy.“ Využívání většího počtu komunikačních toků v týmu i mimo něj může podpořit kulturu začlenění.
4. Vytvořte kvalitní program pro nástup a adaptaci zaměstnanců
Jedna z výhod vícegeneračního pracoviště je to, že tam věta „takhle se to dělalo vždycky“ nemá žádný význam. Musíte ale jasně stanovit, jak vaše kancelář funguje. Nepředpokládejte, že lidé automaticky umí používat nástroje jako Google Suite nebo Slack. Zvažte zavedení programu pro nástup a adaptaci, kde se noví pracovníci naučí, jak se tyto nástroje ve vaší společnosti používají. Kromě toho je dobré se podělit o příklady úspěšné práce, např. užitečné e-mailové šablony, rady pro vytvoření obchodní prezentace nebo pomoc zkušeného kolegy. To vše může lidem pomoct s adaptací a nikdo se nemusí cítit vyčleněn z kolektivu kvůli tomu, že je příliš starý, nebo naopak mladý.
5. Proveďte audit svého osobního života
„Zjistila jsem, že se většina lidí v osobním životě stýká jen s lidmi o deset let staršími nebo mladšími, s výjimkou příbuzných,“ říká Lindsey Pollak. Podívejte se na svůj vícegenerační mix. Pokud máte mezi lidmi věkový rozdíl právě jen těch deset let, měli byste svůj okruh lidí podle Lindsey Pollak rozšířit. „Posaďte se na konferenci k někomu staršímu nebo mladšímu. Seznamte se se starším nebo mladším sousedem. Využijte výhodu jejich pohledu na věc. Může vám otevřít oči a uvidíte, čeho jste si v souvislosti s věkem a generacemi ve svém profesním životě zatím nevšimli.“
Lindsey Pollak je autorkou dvou bestsellerů podle hodnocení deníku New York Times. Radí také mladým lidem, jak uspět v současném pracovním prostředí, a organizacím, které je chtějí zaměstnat, udržet a zapojit do své činnosti.
Anna Davies píše mimo jiné pro New York Times, New York, Refinery29, Glamour, Elle. Vydala 13 románů o mladých lidech.
