Vliv práce z domova na spolupráci

Klikněte sem ( English ) a přečtěte si celou zprávu.

COVID-19 přinutil velkou část globální pracovní síly, včetně 42 % pracovní síly ve Spojených státech, pracovat z domu. Mnoho studií došlo k závěru, že zaměstnanci dokáží toto období překonat, aniž by poklesla jejich produktivita nebo schopnost spolupráce. Tyto studie však nevyhodnocují „spolupráci“ detailně. Když se blíže podíváme na nuance spolupráce – vše od neformálních rozhovorů u zásobníku na vodu až po strukturované schůze správní rady – zjistíme, že to jsou věci, se kterými pracovníci při práci z domova ve skutečnosti bojují.

V podrobné studii, kterou zorganizoval WeWork, ve spolupráci s brightspot strategy, která se specializuje na výzkum a strategii, ukazuje anonymní průzkum na reprezentativním vzorku zaměstnanců vykonávajících svou práci v kancelářích ve Spojených státech, Kanadě, Mexiku a Velké Británii. Průzkum definoval celkem deset stylů práce zaměstnanců (pracovních stylů) a vyhodnotil, jaký dopad má na každý z nich práce z domova. Přečtěte si více o různých pracovních stylech ( English ). Pracovní styly se liší podle toho, jaká je míra spolupráce, s kým spolupracujeme a jak se v práci socializujeme.

Metodologie průzkumu

Průzkum byl zahájen a dokončen v červenci 2020. Profesionálním zaměstnancům kanceláří byly položeny otázky ohledně jejich zkušeností s prací z kanceláře (před karanténou COVID-19) a z domova (během COVID-19). V šesti regionech bylo nasbíráno více než 600 odpovědí: východ, střed a západ Spojených států; Toronto a Montreal, Kanada, Mexico City, Mexiko; Londýn, Anglie.

Průzkum identifikoval tři způsoby spolupráce: možnost setkat se a brainstormovat; možnost udržovat sociální vztahy a možnost neplánovaných interakcí.

Respondenti byli požádáni, aby ohodnotili svou schopnost spolupracovat a výsledky spolupráce na stupnici od 1 do 5, a to jak v kanceláři, tak při práci z domova. Rozdíl mezi hodnocením práce v kanceláři a z domova byl vypočítán tak, abychom získali pokles výkonu v procentech.

Klíčová zjištění

Možnost setkávat se a brainstormovat klesla v průměru o 11 % pro všechny pracovníky od chvíle, kdy začali pracovat z domu. U zaměstnanců, jejichž role jsou závislé na spolupráci, je pokles ještě větší, v rozmezí 13 až 15 %.
Možnost udržovat sociální kontakt klesla průměrně o 17 % u všech pracovníků od chvíle, kdy začali pracovat z domu. U zaměstnanců, kteří mají úzké vazby na své kolegy, stejně jako u těch, kteří se snaží v kanceláři socializovat, je pokles ještě větší, v rozmezí 20 až 26 %.
Možnost neplánovaných interakcí poklesla nejvíce, v průměru o 25 % u všech pracovníků od doby, co začali pracovat z domova. Zaměstnanci, kteří spolupracují v úzce propojených týmových prostředích, pociťují ještě větší pokles, a to až o 40 %.
Drtivá většina (90 %) lidí se chce do kanceláře vrátit alespoň na jeden den v týdnu. 20 % z nich by se rádo vrátilo na pět dní v týdnu.

Klikněte sem ( English ) a přečtěte si celou podrobnější zprávu o deseti profilech pracovních stylů a výsledcích podle pracovního stylu, regionu a odvětví.

Inovace, kreativita a zdraví organizace na pracovišti závisí na úspěšné spolupráci. Pokles těchto výsledků v dlouhodobém horizontu brzdí trvalou obchodní výkonnost, angažovanost zaměstnanců a zdraví organizace.

„Globální hnutí práce z domova… by ve skutečnosti mohlo způsobit celosvětový propad produktivity a na mnoho let ohrozit hospodářský růst“, říká ekonom ze Stanfordu Nicholas Bloom. Upozorňuje na korelaci mezi osobní spoluprací a inovacemi, a zabývá se tím, jak „by se nové myšlenky, které dnes ztratíme, mohly v roce 2021 projevit jako menší počet nových produktů, což by snížilo dlouhodobý růst“.

Práce na dálku také dlouhodobě oslabuje organizační kulturu. To se projevuje nejzřetelněji u nových zaměstnanců. Nástroje pro práci na dálku mohou usnadnit informační onboarding, ale chybí podpora při řešení drobných závazků, do kterých mohou noví zaměstnanci vtisknout své silné stránky nebo vyjádřit své pravé já. Noví zaměstnanci se také mohou cítit odstřižení od firemní kultury. Mnoho zaměstnanců – nových i stávajících – pociťuje sociální izolaci. Bez možnosti vytvářet nebo udržovat sociální vztahy trpí firemní kultura a dlouhodobé firemní zdraví.

Navíc jedním z největších dopadů práce z domova je nedostatek neplánovaných interakcí. To negativně ovlivňuje kreativitu, inovace a celkovou organizačně sociální strukturu. Spontánní setkání podporují přemýšlení a posilují organizace. Tyto interakce často probíhají během přestávek, před schůzkami nebo po nich, na chodbách nebo ve společných prostorách v celé kanceláři. Tento způsob spolupráce během neplánovaných interakcí stimuluje kreativitu, což vede k inovacím. Každodenní interakce od těch, které se týkají práce, až po společensky orientované, přispívají k celkové skupinové soudržnosti. Bez takovýchto spontánních setkání mnoho benefitů ztrácíme.

Měli jsme na paměti silné dlouhodobé dopady snížení inovací, organizační kultury a kreativity a průzkum byl strukturován tak, aby zhodnotil, jakým způsobem spolupráce tyto výsledky ovlivnila.

Kteří zaměstnanci mají s prací z domova největší problémy?

Z deseti pracovních stylů, které jsme definovali, měli pracovníci problémy při práci z domova u následujících: spolupracovníci (lidé, kteří tráví více než 65 % svého času prací s ostatními), interní pracovníci (ti, kteří tráví více než 62 % svého času prací s ostatními interními zaměstnanci, na rozdíl od dodavatelů nebo externích klientů) a kmenoví zaměstnanci (lidé, kteří se stýkají se svým týmem, ale pravděpodobnost rozšiřování těchto interakcí napříč organizací, je nízká).

Tyto tři typy pracovníků měli při práci z domova problém udržet sociální vztahy, budovat důvěru, spolupracovat a zůstat ve spojení s kolegy. Tyto typy pracovníků tvoří 14 až 46 % populace profesionálních zaměstnanců v kancelářích. Interní pracovníci tvoří až 46 % pracovní síly pracující z domova – přibližně 25 milionů zaměstnanců ve Spojených státech, 5 milionů v Mexiku, 3,1 milionu v Kanadě a 1,24 milionu zaměstnanců v Londýně – a jsou skupinou, která je ovlivněna prací z domova nejvíce ze všech zkoumaných skupin.

Spolupracovníci mají problémy s prací

Spolupracovníci jsou schopni udržovat sociální vztahy při práci z domova, ale jsou méně schopni efektivně spolupracovat s kolegy na pracovních projektech. Při interakci s kolegy se snaží rychle rozhodovat, kreativně řešit problémy a vymýšlet nové nápady, školit se, mentorovat, budovat důvěru a být ve spojení s firemními novinkami a kulturou. V těchto oblastech spolupracovníci vykázali největší pokles ve výkonnosti (v rozmezí 12 až 18 %) ve srovnání s těmi, kteří s ostatními spolupracují méně.

Práce z domova může dále bránit setkáním a interakcím mezi spolupracovníky, což je zásadní faktor kvalitního pracovního výkonu. Jeden respondent tohoto průzkumu uvedl tento problém s tím, že bez možnosti být fyzicky v kanceláři nemohl jejich tým zůstat pohromadě po pracovní době a dokončit projekt včas.

Interní pracovníci mají méně často vysoce kvalitní interakce

Interní pracovníci měli při práci z domova méně interakcí. Jejich schopnost interakce poklesla o 28 % a kvalita těchto interakcí klesla o 15 %. Při 34% poklesu možnosti interakce během přestávek jeden respondent průzkumu uvedl, že tyto interakce „v době přestávky“ nejsou při práci z domova možné, protože neexistuje „žádné postávání u něčího stolu nebo neformální socializace u kávovaru“.

Kmenoví pracovníci při práci z domova sociálně trpí

Kmenoví pracovníci zaznamenali velké propady v mnoha sociálních faktorech, přičemž jejich schopnost interakce (plánované i neplánované) klesla o 34 %. Při probíhajících interakcích mají problém s udržováním sociálních vztahů (pokles o 23 až 26 %). Kmenoví pracovníci jsou úzce propojeni s těmi, se kterými často spolupracují, a tento přechod na práci z domova ovlivnil jejich schopnost tyto vztahy udržovat. Jeden respondent průzkumu uvedl, že jejich produktivita a úspěch jsou vázány na historii a vztahy v týmu a řekl, „Máme tým, který spolupracuje velmi dlouhou dobu… Proto jsou všechny naše projekty úspěšné.“

Opětovná spolupráce v kancelářském prostředí

Velká část pracovní síly pracuje z domova a postrádá benefity osobní spolupráce ( English ). Inovace závisí na schopnosti produktivně se setkávat a spolupracovat, zdraví organizace spočívá ve zdravých sociálních vztazích a kreativita v neplánovaných interakcích. Odpovědi z průzkumů týkající se deseti pracovních stylů a nejakutněji spolupracovníků, interních pracovníků a kmenových pracovníků ukazují, že z dlouhodobého hlediska budeme pozorovat dopady práce z domova na inovace, zdraví organizace a kreativitu.

Vzhledem k tomu, že se počet plánovaných a zejména neplánovaných schůzek snižuje, kvalita interakce také klesá, což má přímé negativními důsledky pro týmovou soudržnost a pracovní výsledky. Ztráta výkonu a produktivity může být a byla změřena studiemi. Ztrátu kreativity je však už těžší identifikovat. Ztráta kreativity se projevuje dlouhodobým dopadem na zdravé firemní prostředí, jako jsou inovace a rozvoj.

Možnost setkávat se a spolupracovat, udržovat sociální vztahy a neplánovaně interagovat může být i nadále nedostatečná, protože zaměstnanci pokračují v práci z domova. To může mít z dlouhodobého hlediska negativní dopady na firemní výkon, angažovanost zaměstnanců a firemní zdraví. Sdílený pracovní prostor poskytuje prostředí pro kvalitní interakce, přístup k lidem a zdrojům, které jsou potřebné k tomu, aby mohli být pracovníci produktivní, a příležitosti pro náhodná setkání s cílem posilovat sociální vazby.

90 % respondentů uvedlo, že se chce vrátit do kanceláře alespoň na jeden den v týdnu; 20 % z nich by se rádo vrátilo na pět dní v týdnu. Na otázku, co by jim zabránilo v návratu do kanceláře ( English ), jeden respondent odpověděl „vůbec nic“. Nemůžu se dočkat, až se vrátím do kanceláře, a doufám, že to bude co nejdřív. Návrat do sdíleného pracovního prostoru navrženého s ohledem na bezpečnost ( English ) může podpořit všechny pracovní styly v rámci kvantity a kvality interakcí a spolupráce.