Celosvětová pandemie koronaviru proměnila sektor nemovitostí: víc než kdy dříve je dnes důležité, aby byly budovy navrženy s ohledem na zdraví zaměstnanců ( English ). V nedávném webináři, který uspořádala společnost WeWork, jsem s Paulem Sciallou, zakladatelem společnosti Delos, která se zabývá nemovitostmi v oblasti wellness, a institutu International WELL Building Institute (IWBI), prostorové, environmentální i behaviorální aspekty pracoviště, které bere zřetel na zdraví lidí.
Společnost Delos aplikuje ve svých budovách již osm let poznatky vědy o zdraví a pokouší se porozumět tomu, jak prostředí kanceláře ovlivňuje lidi, kteří v ní pracují. Zkoumali a testovali faktory, jako je kvalita vzduchu, přirozené osvětlení, voda a akustika na pracovišti a porovnávali je s dopady na zdraví. Jejich zjištění se rychle posunula od shrnutí prvků, které je na pracovišti „hezké mít“, k těm, které jsou v aktuálním klimatu nezbytné.
„Když to vezmu kolem a kolem, proč vlastně vytváříme místa nebo prostory? Vytváříme je pro lidi, kteří je pak používají,“ říká Scialla. „Dokážeme-li trvale a pasivně zlepšovat jejich zdraví, pocit pohody a produktivitu tím, jakou podobu dáme čtyřem stěnám a stropu, znamená to velké vítězství.“
Lidé, kteří budovy používají, i ti, kteří je pronajímají, jsou si dobře vědomi toho, že koronavirová pandemie bude mít trvalý dopad na způsob, jak prostory využíváme, a všichni zcela pochopitelně dbají na to, aby zůstali zdraví. Města i pracoviště se začínají probouzet zpátky k životu a společnosti, které vsázejí na přístup založený na důkazech a vědeckých poznatcích mohou svým zaměstnancům nabídnout dostatečnou míru důvěry tak, aby se vrátili zpátky do práce. Právě tímto směrem se ve vlastních prostorech ( English ) vydala i společnost WeWork.
Plán pro lepší zdraví
Společnosti budou v budoucnu prosazovat zásady a pravidla, která zaměstnancům na novém pracovišti umožní zůstat zdraví. Výzkumníci zaměřující se na chování, zdraví a budovy se naštěstí dlouhodobě zabývají faktory, díky nimž toho lze docílit a jejich poznatky mohou v sektoru komerčních nemovitostí pomoct se zaváděním správných opatření. Mezinárodní norma WELL Building Standard nastiňuje čtyři obecné kroky, jak bojovat proti šíření nemoci covid-19 nebo jakéhokoli jiného patogenu: prevence, připravenost, odolnost a oživení.
Delos se zaměřuje na tři způsoby, jak se v budově může šířit nákaza (vzduchem, přes povrchy a v důsledku lidského chování) a přizpůsobuje svou strategii podle specifik každého z těchto způsobů, vysvětluje Scialla. Dodržování rozestupů je první linií obrany. Ve veřejných prostorech to znamená zajistit mezi osobami vzdálenost alespoň dva metry. Bylo prokázáno, že nošení roušek a ochrany obličeje výrazně snižuje přenos viru, zvláště když je nosí všechny strany. Mimo omezení přenosu slouží roušky i jako gesto respektu vůči ostatním.
Společnost Delos se domnívá, že klíčovým problémem komerčních budov bude vybavit pracovní prostory lepšími systémy filtrace vzduchu a ventilace. Pro ty s omezeným rozpočtem existují podle Scially dostupné samostatně stojící systémy filtrace vzduchu, které stojí od 400 do 500 USD a umějí poskytnout dostatečnou úroveň filtrace pro odstranění částic koronaviru ze vzduchu. (Je ale třeba důkladně zanalyzovat jejich kompatibilitu se stávající vzduchotechnikou.)
Další možnosti, jak snížit riziko přenosu viru, se stále zkoumají. Patří mezi ně zachování relativní vlhkosti v rozmezí od 40 do 60 % a využívání ultrafialového světla v systémech filtrace vzduchu.
Co to bude znamenat pro zaměstnance
Zaměstnanci, kteří vstupují do budovy, chtějí mít jistotu, že nejen oni dělají všechno pro to, aby zůstali zdraví, ale že tak činí i jejich kolegové, sousedé a všichni ostatní, kteří se pohybují po jejich pracovišti. Je nezbytné, aby pronajímatelé, provozovatelé budov i samotné podniky oznamovali tato opatření a jejich případné změny otevřeně a jasně. Stačí jedna nespolupracující osoba a všechna dobře míněná opatření mohou přijít vniveč.
Kanceláře budou méně obsazené. Zaměstnanci se dočkají nového rozložení pracovních prostorů. Budou se řídit novými protokoly pro dodržování rozestupů, jejichž součástí je i postupný začátek pracovní doby. V Číně ( English ), která se po několika měsících koronavirové karantény opět otevřela, může trvat až 40 minut, než vás výtah vyveze do vašeho patra. V jednu chvíli smějí v kabině být nanejvýš dvě osoby zároveň.
Na druhou stranu mohou mít zaměstnanci více výběr ( English ) z hlediska lokalit na práci ( English ). Celá řada společností se začíná přiklánět k modelu jednoho střediska a odloučených pracovišť, v němž funguje jedna hlavní kancelář a několik satelitních lokalit. Tento model snižuje počet lidí v jednotlivých lokalitách a spolu s tím i riziko, že se zaměstnanci nakazí během dlouhého dojíždění hromadnou dopravou. Ti, kteří mají děti, mohou pracovat blíže domovu, což je důležité zejména s ohledem na to, že školy zůstávají v mnoha zemích stále zavřené.
Jiné společnosti zase zavádějí střídavý režim a rozdělení na tým A a tým B, přičemž zaměstnanci docházejí do kanceláře jen každý druhý pracovní den a po zbytek času pracují z domova. Je to možné díky tomu, že si zaměstnanci i zaměstnavatelé lépe zvykli na práci z domova ( English ).
Scialla se domnívá, že nejúčinnější řešení spočívá v tom dostat do kanceláří nejprve ty nejdůležitější zaměstnance a ty, kteří svou práci mohou vykonávat z domova, teprve později. Ti, kteří se vrátí, mohou brzy na vlastní kůži pocítit, že služby v oblasti wellness zřejmě přestanou být zaměstnaneckým benefitem a stanou se nezbytným požadavkem, zejména pokud jde o zdravotní péči.
Školení zaměstnanců, šíření povědomí o těchto nových opatřeních a sdílení statistik, jak si během školení kdo vede, pomůže společnostem obnovit důvěru těch, kteří přicházejí do jejích kanceláří. Prostřednictvím sledování metrik, jako je kvalita vzduchu, vlhkost a teplota osob, zajistěte, aby zásady opravdu fungovaly. Poskytujte poutavé informace transparentním způsobem a dodejte lidem důvěru k návratu.
Jít na novém pracovišti příkladem
Scialla spatřuje v možnosti návratu do práce mimořádnou hodnotu, zejména je-li pracovní prostředí bezpečné a klade-li důraz na zdraví. Ačkoli může být práce z domova v některých případech stejně produktivní ( English ) jako chození do kanceláře, neumožňuje stejnou míru spolupráce, jako když jsou kolegové ve stejném prostoru. „Když všichni zaměstnanci pracují z domova, přicházíme o určitou část inovací,“ tvrdí Scialla. Nemluvě o překážkách, které musejí zaměstnanci překonat, když musí doma zároveň pečovat o děti ( English ).
Když si odmyslíte náhodná setkání a rozhovory na chodbách, klesá také pravděpodobnost improvizovaného brainstormingu ( English ) a sdílení nových nápadů ( English ). Zkoumání nových perspektiv je značně omezeno, není-li součástí programu plánovaného hovoru přes Zoom ( English ). Coworkingové prostory ( English ), které jsou z podstaty věci flexibilní, mohou zazářit, pokud v nich pro naši globální komunitu zavedeme prvotřídní standardy v oblasti opatření na ochranu zdraví.
Organizace, které v oblasti bezpečnosti a zdraví nedělají kompromisy, posilují v těchto nejistých časech důvěru v návrat do kanceláře. Když se podíváte trochu pozorněji, uděláte si dobrý obrázek o tom, co mohou nájemníci, zaměstnanci a partneři po návratu do práce očekávat. Pronajímatelé, kteří mají povinnost poskytovat bezpečné budovy a nájemníci, kteří jsou zase povinni poskytovat bezpečná pracoviště svým zaměstnancům, mohou spolupracovat a umožnit tak udržitelný návrat do práce.
„Jde o přehlednost, důvěru, vědu a komunikaci,“ komentuje Scialla cestu k opětovnému otevření komerčních prostorů.
Na tomto článku se podílel Seema Bhangar, seniorní manažer globálního programu kvality vnitřního prostředí ve společnosti WeWork.
Alex Shoer pracuje ve společnosti WeWork jako ředitel strategie, předtím působil jako ředitel podnikové strategie pro Asii a Tichomoří. Před nástupem k WeWork se Shoer podílel na založení společnosti Seeder Energy, která se specializuje na zelené stavby, obnovitelnou energii a energetickou účinnost komerčních a průmyslových budov.
